Janov 1:0 Křenov

10.04.2017

Beránek - Zvěřina L., Jireček, Šváb (K), Prudil - Kramář, Pirkl, Knap (84' Vašinka), Háněl (34' Wejda M.), Bureš (82' Kubíček), Boháček (81' Jirásek)

Šestnácté kolo chtělo tomu, aby k nám přijel Křenov, načež se tak skutečně stalo. Divák pak mohl s napětím sledovat zápas, během kterého nebylo o výsledku zdaleka rozhodnuto až do doby, kdy hlavní sudí naposledy zadul do píšťaly.

První poločas se nám po fotbalově - tvořivé stránce vyvedl víc než ten po výměně stran. Důkazem budiž to, že jsme v něm vsítili důležitý, rozdílový gól. Nepřišli jsme k němu ale jen tak, snadno a rychle. Byl to docela porod.

Jeho první kontrakci vyvolal Lukáš Šváb, odhadem někdy po čtvrthodině hry. Vybral si pro ni poměrně netradiční metodu, totiž střelu z dálky. Napřáhl zpoza velkého vápna a hostující gólman měl plné rukavice práce, aby míč vytěsnil alespoň na tyčku.

Další, monstrózní stah vyvolal obraně unikající Patrik Bureš. Tváří v tvář brankáři neobstál a svůj nájezd zakončil střelou do místa, které by si strážce branky pravděpodobně sám vybral, kdyby předem mohl. Od jeho zasahující ruky se míč odporoučel jen do autu a bylo po naději.

O svou šanci nebyl ochuzen ani druhý Patrik - Háněl ze Strakova. Jeho tečce za akcí směřující od pravé lajny však chyběl takový ten správný šmrnc a Křenovští zvládli požár uvnitř pokutového území uhasit. Daleko od radosti jsme nebyli ani po rohu, který Láďa Knap zahrál se snahou zakroutit ho co nejvíce směrem do brány. V malém vápně došlo k menšímu galimatyáši, a protože jsem byl shodou okolností uvnitř něj, tak můžu svědčit, že míč se nakrátko ocitnul víceméně na úrovni brankové čáry. Moc nechybělo, škoda.

K naší všeobecné úlevě i spokojenosti se gól přeci jen narodil. Stalo se tak v 16 hodin a 41 minut odpoledne, váží, respektive vyvažuje se zlatem, měří celé 3 dílky na bodové stupnici pro přeborovou tabulku, matkou je pohledná akce, otec je neznámý. To Maxa Šváb vybojoval míč na soupeřově půlce a přesnou přihrávkou zrychlil hru doprava na nabíhajícího Honzu Boháčka. Ten zatáhnul balón do hloubi vápna, odkud ho pod sebe adresoval na Patrika Bureše, jenž se už více nezmýlil, když z blízkosti zakončil do nehlídaného místa mezi třemi tyčemi. 1:0.

Smutnou zprávou je, že se zápas neobešel bez střídání ze zdravotních důvodů. Patrik Háněl je v Sokolu Janov bezpochyby jedním z nejdůraznějších členů, který v osobních soubojích jen málokdy přistupuje na kompromisy. Takový přístup ale přináší svá rizika a čas od času se může stát, že to zabolí - jako tentokrát. Hany se velmi tvrdě potkal s jedním ze soupeřů, následkem čehož přišlo to, co jsme ve školních lavicích šeptem popisovali slovy: "Zásah, potopená." Nebyl to sice tak demonstrativní knokaut, jaký Patrik ve stejných místech inkasoval před pár měsíci, ale střídání bylo nevyhnutelné. Na místo pravého záložníka se stáhnul Honza Boháček a do útoku se vrhnul čerstvý Míra Wejda.

Druhá půle byla víc o zarputilosti při udržování tenkého vedení, i když pěkné fotbalové momenty se dostavily samozřejmě taky. Křenov zle dotíral, protože cítil šanci na srovnání a Ondra Beránek se na čáře jistě nenudil. Jen jediné jeho polevení v koncentraci by klidně mohlo mít fatální následky. To si však uvědomoval nejen on, nýbrž i kompletní obranná řada, dirigovaná Tomášem Jirečkem. Ten je mimochodem pozoruhodným sportovním úkazem. Je to takový Šaman, co "hodně ví, taky už nikam nespěchá, namísto nože ruce má". V jeho případě teda spíš nohy. Během zimní přestávky absolvoval celý jeden trénink (v pátek před prvním mistrákem), aby teď na stoperu vystupoval s přehledem, kterému by se klidně mohl učit třeba Tomáš "toještěstihnu" Sivok. A když si k Sirovi přičtete dva psy obranáře bez náhubků, tedy Lukáše Zvěřinu s Pájou Pirklem a navrch podrážděného sršně Dana Prudila, je vám hned jasné, že takovým bránícím systémem se prochází dost obtížně.

Tenká je hranice mezi strachováním se o výsledek a uklidněním hry. To druhé mohl s přibývajícími odehranými minutami přinést Lukáš Šváb. Po jedné z několika standardních situací, kterých se nám dostalo, se vyšrouboval do vzduchu úplně nejvýše ze všech a udeřil. Háček byl jenom v tom, že hlavička nenašla správný směr, skončila v ochranné síti a hosté si mohli důvodně oddechnout. Partie zůstávala otevřená dál.

V té době už se pomalu, ale jistě začaly ventilovat emoce na hrací ploše i mimo ni, takže s decibely se moc nešetřilo. Olej do ohně přilil v 84. minutě Fanda Jirásek, když si špunty jeho kopačky dost nevybíravě našly nohu unikajícího protihráče. Fandův původní záměr byl provést taktický faul, ale protože byl v souboji ještě později než pozdě, byl to nakonec faul likvidační. Nevinná oběť s vypětím všech sil odkulhala za lajnu a před třemi minutami střídající "Kung Fu Fanda" odešel předčasně, byť nezpocený, do sprch. Mějme s ním ale trochu soucitu. Fanda měl vůbec týden blbec. Na předzápasovém tréninku schytal jeden jedovatý centr přímo do slabin. Má však štěstí, že na funkci rostlináře to nebude mít vliv, tak snad sklidí stejně dobře jako vždycky.

S koncem zápasu nám přirozeně ubývaly síly, které jsme obnovovali dalšími připravenými žolíky z lavičky náhradníků. Když si své ve středu zálohy odpracoval Láďa Knap, zastoupil ho Ondra Vašinka, Jířa Kubíček zase na hrotu nahradil střelce Patrika Bureše. Nikdo z nich už se ale gólem ani vyhazovem nezviditelnil.

Závěrečné minuty zápasu jsme i v desíti dokázali zvládnout bez ztráty kytičky, což znamená, že doma zůstáváme letos neporaženi.

Dneska jsme utrpěli výhru.

Ondra Beránek #1

Přejeme si, abychom neporazitelnost uhájili i příští sobotu 15. 4., kdy k nám přijede Jevíčko. Dlužíme mu totiž podzimní porážku 2:1. Výkop je naplánován na půl pátou odpoledne. Fanouškům děkujeme za přízeň.