Janov 5:3 Sebranice

23.05.2016

sestava: Beránek - Pirkl, Benko, Johan, Zvěřina L. - Háněl, Wejda V. (Hájek M.), Knap (Wejda M.), Novotný (Kramář) - Bureš (K), Kubíček (Jirásek)

Jaro se konečně probouzí k životu tak, jak se sluší a patří - a my s ním. Na týden starou výhru za větrníky jsme navázali dalším pětigólovým počinem, když jsme doma přemohli Sebranice. Pojďme se vydat po stopách sobotního tříbodového úspěchu.

Že bychom byli týmem, který si vyhoví a udělá si zápas lehčí, to se teda říct nedá. My si radši hned ze začátku uděláme z malého vápna zvonkohru a čekáme na první sebranický vítr. Tyčky se rozezvučely dvakrát krátce po sobě. Nejprve jsme hostům povolili první, málem gólovou střelu a lhostejní jsme byli i k následující dorážce. To nad námi stáli všichni svatí a číselník na tabuli nad kioskem se ještě neměnil. K tomu došlo až po akci naší. Tentokrát se nám totiž podařilo být efektivní z rohového kopu, hlavičkou umístil míč do sítě poměrně sváteční střelec Pavel Pirkl. 1:0.

Z průběžného vedení jsme se radovali pěkně, ale neradovali jsme se dlouho. Ono totiž přišlo zase to, co diváci mohli vidět před pár týdny, jen u druhé brány - gól z autu. Letící míč nešťastně tečovala aktuální stoperská alternativa Honza Benko a rázem bylo srovnáno. 1:1. Naneštěstí to nemělo být všechno, protože Sebranicím se za pár chvil povedlo potrestat těžkou nedůslednost v hlídání hráčů před vápnem a přízemní střelou mimo dosah Ondry Beránka otočit skóre!

Naočkováni podobnými nepříjemnostmi z dřívějších kol jsme ale nespustili paniku a raději se soustředili na hledání způsobu, kterým bychom se ze vzniklé šlamastyky dostali. A odpověď na soupeřův gól přišla opravdu ještě rychleji než první reklama v MEGAFILMU na TV NOVA. Jestliže jsme si prvně vzpomněli, jak se dává z rohu gól hlavou, nyní jsme oprášili složku volných přímých kopů. A zase to měl na svědomí budoucí ženich Pája Pirkl. Z uctivé vzdálenosti se dokázal trefit dolů k levé tyči, přičemž hostující ochránce brány na tento pokus nedokázal najít recept. Takže se, prosím pěkně, odehrálo sotva 25 minut a oba brankáři už lovili dvakrát míč ze sítě.

Za takto vyrovnaného stavu přišly chvíle Patrika Háněla. Nejdřív se prezentoval pohotovou ránou z voleje do břevna a pár chvil na to už se mohl i radovat z gólu. Důrazným náběhem si řekl o míč za záda obránců a v zakončení úniku z levé strany nezaváhal. Poločasový hvizd sudího nás zastihl při skóre 3:2.

I poločas druhý nabídl oku diváka docela slušné gólové hody. Na to, jak vypadal náš čtvrtý gól, se musíte zeptat někoho jiného. Já jsem zrovna v potoce mimo areál lovil zakopnutý míč daleko za únosnou hranicí pozorovatelnosti, takže nemůžu sloužit. Svědci se shodují, že ho dal Burš, tak gratuluju.

Tím pádem gól, který si Patrik připsal po průniku do vápna zprava o dvě minuty později, byl v zápase jeho druhý a v sezóně už 24., souhlasí-li oficiálně vedené statistiky FAČRu. Stále tudíž soupeří o letošní korunu krále střelců okresního přeboru. Jeho největším soupeřem je nějaký šuter z Jaroměřic, rozhodnuto není zdaleka nic.

Jenže fotbal někdy přináší i méně radostné chvilky, třeba takovou, jaká se stala Filipu Novotnému. V souboji o míč si vlastní vahou pochroumal kotník, za asistence s bolestivou grimasou opustil hřiště a muselo se poprvé střídat. Postupně jsme se do hry díky sympatickému vedení dostali všichni náhradníci - se mnou i Míra Wejda (i přesto, že reklamoval na jeho vkus příliš velkou porci minut), Marek Hájek a konečně Ing. arch. Jirásko.

Jakmile se dělba bodů zdála jasná, do jisté míry jsme polevili v koncentraci i výkonu, což způsobilo snížení Sebranic na finálních 5:3. Hluboko uvnitř našeho vápna vznikla trma vrma, nám se nepovedlo odkopnout míč do bezpečí a jeden ze soupeřů dokázal ze situace vytěžit poslední zásah odpoledne. Další gólové zdramatizování druhého dějství už se nekonalo, i když k němu nemuselo být daleko. Ondrovi totiž ještě jednou zazvonilo v uších, když se sebranický fotbalista dokázal propracovat k nebezpečnému pokusu. Patron jeho střely však chtěl, aby míč orazítkoval jen břevno, a tak se také stalo.

Patrik Bureš jistě očekává, že se zmíním o jeho nové dočasné funkci, aby tato událost byla písemně archivována. Tak já ho nezklamu. Náš tradiční kapitán Lukáš Šváb zápas nestihl, jelikož tentokrát musel i přes prosluněnou sobotu vytvářet důležité hodnoty v práci. Pásku si tedy vzal právě Patrik a jeho autogram je pod zápisem z tohoto utkání. Uvidíme, jestli pro něj byla vůdčí funkce natolik opojná, že se své ozdoby na paži nebude chtít více vzdát. Příští neděli v Linharticích možná nastoupíme se dvěma kapitány.

Na podzim jsme Linharticím doma podlehli 0:1. Fanouškům děkujeme za přízeň.