Jaroměřice 0:1 Janov

03.04.2018

Beránek - Šváb (K), Zvěřina, Heger, Pirkl - Háněl (Hájek), Knap, Novotný (Chroust) - Wejda (Kramář), Bureš, Boháček (Kubíček)


Začalo jaro a jsem zase zpátky. Sezóna vstupuje do druhé poloviny, takže i na okresní půdě bude zase co řešit.

Během naší zimní přestávky se toho ale v českém fotbalovém rybníku dělo dost. Viktoriáni spadli z obláčku zpátky na zem - a to tak tvrdě, že takový náraz nepamatuje ani Limberský. Slávistické akcie po trenérské rošádě rostou asi tak jako ty jejího mecenáše CEFC na burze. Baník k té záchranné bóji plave proti tak silnému proudu, že to vypadá, jako by byl pořád na místě, Baroš Nebaroš. Zprávou číslo jedna je ale exodus italského mága Andrey Stramaccioniho, který se svým trenérským štábem nasedl do maringotky a přes Alpy odcestoval zpátky domů, a který řádně zahrkal nejen s porcelánovým prasátkem Daniela Křetínského, ale i s bránicemi fanoušků napříč ligovým spektrem. Jedním dechem je ale třeba dodat, že v dlouhodobém horizontu se klubu investované peníze vrátí. Sparta ušetří nesčetně prostředků za správu hrací plochy, protože na Letné teď sto let neporoste tráva.

To všechno je sice zajímavé, ale mě i vás určitě zajímá hlavně to, jak to vypadá u nás v okrese.

Protože je březen z pohledu počasí nepříznivý, plánované první jarní kolo minulý týden jsme museli odložit na vhodnější, květnový termín. Místo zápasu proti Městečku Trnávce jsme tak jaro načali až o uplynulém víkendu proti Jaroměřicím.

Hrbolaté hřiště v areálu celku, jenž nám v popředí tabulky dýchá na záda, tedy podle očekávání oba týmy nutilo pojmout průběh hry spíše bojovně. Po zemi to moc hladce nešlo a vzduchem taky ne, jelikož foukal docela silný a nepředvídatelný vítr. S faktem, že z Jaroměřic se v poslední době body vozí horko těžko, jsme se srovnali vcelku chlapsky, bez přílišného respektu vůči domácím. Samozřejmě jsme neměli nějakou dramatickou převahu, ale zdálo se mi, že míč jsme drželi na kopačkách častěji a působili aktivnějším dojmem.

Však jsme si taky vypracovali první velkou šanci odpoledne, která pramenila z myšlenkových pochodů Míry Wejdy. Náš robustní útočník, Wayne Rooney a John Arne Riise v jednom balení, chytře vyslal do brejku Vláďu Novotného, který zleva doběhl k brance a zakončil. Jeho nenásilná střela skončila na bližší tyčce, od které se míč odrazil zpátky do hřiště. Dorazit bohužel nikdo z dobíhajících nedokázal.

Domácí nás za to mohli ztrestat jen o něco déle poté, když se po nakopnutí dva útočníci ocitli před Ondrou Beránkem, ale janovská stálice mezi třemi tyčemi mávnutím ruky pohotově vytěsnila na roh.

Naše další nadějná akce se nesla po středové ose hřiště Bureš-Boháček, jenže drnité problémy při práci s míčem vyústily jen do střely, se kterou jaroměřický brankář jednoduše neměl problém. Situaci pak na lavičce výstižně glosoval Kuba Chroust.

Teď nás obehrálo hřiště.

Jakub Chroust #18

Právě Honza Boháček v utkání několikrát projevil, jaký má hlad po góle, ale nebylo mu v této věci přáno. Představte si, že v jedné akci už byl skoro "doma", jenže finální kličku udělal takovou, že si míč pokopl přímo do výseče skoku gólmana, který jeho úmysl zjevně vyčetl už z velikonoční přílohy čtvrtečních novin.

Jendovi v tomhle zápase svědčila spíš role nahrávače. Jeho popíchnutí míče do kroku Vládi Novotného stálo na začátku další gólové šance, kterou naše letní posila měla. Zvolil takřka stejné řešení situace jako prvně. Rozdíl byl jen v tom, že místo brankové konstrukce domácí od inkasování zachránil na čáře skluzující obránce.

Škoda, že Vláďa pokaždé zakončoval tak gentlemansky. Kdybyste sečetli sílu obou jeho střel, možná by to na proboření soupeřovy domobrany stačilo. Takto ne.

Nakonec jsme se kýženého gólu přece jen dočkali, když hodiny počítaly 37. minutu hry. A byl to právě Vláďa, kdo skóroval. Brance předcházelo soupeřovo přečíslení, když chlapi mohli a měli jít dva na jednoho, ale ztroskotali po vplutí do vod na naší polovině. Získaný míč perfektně zužitkoval Vojta Heger, který narýsoval přesný pas na pravé křídlo, kde operoval Honza Boháček. Jenda ještě svůj nájezd neproměnil, ale zaváhání napravil nezištným posunutím vyraženého balónu před nehlídanou branku, kde měl Vláďa práci velmi jednoduchou.

Po výměně stran jsme pokračovali v nastaveném trendu a snažili se pořád hrát dopředu. Kolikrát jsme mohli přidat další gól, kdybychom v koncovce byli důmyslnější. Na druhou stranu jsme ale taky mohli inkasovat, o tom žádná. Nejhůř nám asi bylo, když po tlaku uvnitř našeho vápna kdosi ve žlutém orazítkoval pravou tyč. To byla vskutku velká šance a její zahození si autor asi do deníku na památku nezapíše.

Ve vzduchu snad visely i dvě penalty, nicméně hlavní sudí ani jednou neshledal dostatek přímých důkazů pro to, aby mohl vynést tak zásadní pravomocný rozsudek. V jednom pokutovém území připadal v úvahu faul, ve druhém pak hraní rukou.

S blížící se devadesátou minutou Jaroměřice cítily šanci na vyrovnání, z čehož plynula hra na větší riziko v zadní řadě. Většího prostoru při protiútocích jsme ale nebyli schopni přetavit v nějakou čistou gólovku. Někdy nás zastavil praporek nad hlavou asistenta na lajně, někdy docházející síly. Ačkoliv jednou Ondra Beránek chytal padající míč jen těsně před brankovou čárou pod tlakem dotírajících útočníků, nulu na kontě jsme udrželi až do závěrečného hvizdu.

Sami jsme už taky neskórovali, byť třeba mně k tomu nechybělo hodně. Dlouhý volej z poloviny hřiště do odkryté brány se však ve větru vychýlil ze zadaného kurzu, a tak můj balistický pokus, inspirovaný uměním Zlatana Ibrahimoviče, nezasáhl svůj cíl. Kim by to dal.

To byla taky tečka za celým utkáním, ze kterého jsme si díky nejhubenějšímu možnému rozdílu ve skóre odvezli velmi důležité tři body.

Příště už budeme hrát doma, přijedou Morašice. Jestli vás zajímá, bude-li zápas tradičně vyrovnaný, nenechte si ho ujít. Těšit se na vás bude i Ondra Tměj ve svém stánku. Pravidelná příprava uzenin teď do jeho volnočasových aktivit zase přinese jistý prvek zodpovědnosti a řád. Zima byla dlouhá a ty neohraničené víkendy nebyly pro jeho orgány zrovna dvakrát zdravé.

Začínáme v sobotu s odbitím šestnácté hodiny.