Křenov 4:2 Janov

31.08.2016

sestava: Beránek - Zvěřina L., Jireček (Bureš Petr), Johan, Čapek - Kramář, Zvěřina A., Bureš Patrik (K), Boháček - Kubíček (Peřina), Knap

"Každá nemožnost je možná v kraji, jako je tento, kde je člověk odkázán jen na sebe, na svoji sílu, rozvahu a své schopnosti, každá nepravděpodobnost je pravděpodobná."

Takto Josef Kutík ve své "Bílé vydře" popisuje nevyzpytatelnost tuhého Severu v kanadské divočině. Myslím, že z fotbalového hlediska lze výše uvedená charakteristika pěkně přiřadit i ke kraji "za tunelem". Za třetím kolem jsme jeli do Křenova.

Ve velmi teplém letním počasí jsme na hřišti, které prý předem bylo zakázáno kropit, přišli o první body v novém ročníku soutěže. Mužstvo Křenova na nás vyzrálo se spíše opatrnější, neotesanou taktikou, když se mu povedlo využít některé naše provedené chyby. Prohra zamrzí z několika důvodů. Třeba proto, že jsme si během hry zcela jistě nepřipadali jako tým, který by v zápase neměl získat ani bod. Nebo proto, že jsme už brzy měli šanci utkání sami vést. Honza Boháček se zprava v rychlosti tlačil do slibné šance, ale trefil jen brankáře. Skóre tak otevřeli až ve 33. minutě domácí po naší herní disharmonii. Na vlastní půlce jsem zakládal akci na Lukáše Zvěřinu, jenže ten už pelášil dopředu a přihrávky si nemohl všimnout. Zato šuter z křenovských řad si jí všiml dobře, zpoza vápna následně natáhl ke střele a pokusem do škvíry mezi rukavicemi Ondry Beránka a břevnem rozjásal ochozy. 1:0. Před výměnou stran jsme věděli, že vše je stále otevřené, takže nebyl důvod k panice. Horší už to však bylo po 50. minutě, když jsme obdrželi i druhou branku. Místní hráč obalamutil čtyři fotbalisty z našich řad, a to byl klíč ke gólovému vyústění situace. Když nám začalo téct do bot, recept ke skórování jsme bryskně našli také. Hned minutu nato se Tonda Zvěřina uvolil k centru od pravé lajny a Patrik Bureš chladnokrevně hlavičkou vsítil kontaktní gól. 2:1. V 78. minutě se historie zopakovala a po nepřehledném odrazu se míč dokutálel za brankovou čáru. Rozhodčí si do notýsku jako střelce znovu zapsal číslo 10. Najednou to bylo 2:2 a utkání dostalo nové rozměry. Jenže po srovnání stavu jsme neubrali z plynu, což byla chyba. Nekonsolidovanou obranu provětral rychlý brejk zprava a dominantní přečíslení skončilo třetím gólem v naší brance. Svíčku poslední naděje sfoukl tři minuty před koncem hrací doby křenovský střelec, který z dálky znovu pálil ostrými stejně jako v první půli. Skóre 4:2 je tedy výsledkem střetnutí, jež nás rozesmutnilo.

Čtvrtý zápas odehrajeme opět venku, a sice v neděli 4. 9. na horké půdě Jevíčka. Fanouškům, kteří dorazili do Křenova, děkujeme za přízeň. Za poznámky děkuju Marku Hájkovi.