Morašice 4:1 Janov

04.05.2016

sestava: Záleský - Zvěřina L., Šváb, Johan (70' Benko), Pirkl - Radimecký (20' Wejda V.), Jireček (46' Wejda M.), Hájek, Jirásek (75' Kramář) - Bureš, Novotný

Jak jsem předeslal už o víkendu, dnes jsme si odškrtli druhý ze tří zápasů v sedmi dnech, když jsme se proti Morašicím pokusili přejít přes semifinále pohárového turnaje. 4. den měsíce lásky roku 2016 se do novodobé okresní fotbalové historie zapíše jako den, kdy se kopačky sportovců nezvykle zabořovaly do jakž takž měkkého tamějšího hřiště. Morašice se totiž nechaly slyšet, že takhle svěží trávník nepamatují snad pět let. Také prý během posledních dní několikrát rozhlasem nechali zpravit celou ves o přicházejícím souboji o velké finále, jenže stejně jsme zápas odehráli před velmi skrovnou diváckou kulisou. Což pro nás bylo asi dobře, protože utkání jsme opět nezvládli dohrát se vztyčenými hlavami. Z nedělního bláta jsme se přeplácali do středeční louže, jelikož jsme zase doplatili na týmovou disharmonii a hloupé chyby. Vedení jsme se ujali my, což byl samozřejmě sympatický počin. Síť za zády domácího brankáře rozvlnil Patrik Bureš, když se efektivní stala jeho oblíbená akce s průnikem skrz hvozd cizích nohou na hranici velkého vápna a následným zakončením. Do kabiny jsme tedy šli vydechnout s hezkým jednogólovým náskokem. Tehdy se zdálo, že se začíná blýskat na lepší časy.

Do druhé půle domácí naskočili se svítivými rozlišováky, protože se pomalu, ale jistě blížil soumrak a tmavé dresy obou týmů by se mohly snadno plést. Toto opatření jakoby přineslo více světla do akcí morašických hráčů, protože se jim, s lítostí to píšu, povedl dokonalý obrat. Nejprve srovnali z penalty, na kterou byl krátký náš suplující čapájes Pavel Záleský, obvykle vedoucí mužstva. Pája až do této chvíle živil šanci na vychytané čisté konto, ovšem osud mu tu radost nedopřál. Pokud by už žádný další gól nepadl, nebyli bychom dnes svědky zdaleka posledního pokutového kopu, protože po vypršení základní hrací doby by následoval penaltový rozstřel. Jenže k němu bylo nakonec daleko jako k ligovému titulu pro Leicester v předsezónních prognózách sečtělých bookmakerů. Během závěrečné čtvrthodiny nám domácí nasázeli ještě další tři branky, a nebylo tím pádem co řešit. Morašice můžou slavit postup do finále, my zase zpytovat svědomí.

Šňůra bez vítězství se nám natáhla už na sedm zápasů, což je alarmující číslo. Zda se nám podaří spálit mosty za dosavadními špatnými výsledky, se můžete přesvědčit třeba na vlastní oči nadcházející sobotu od 17:00 u nás doma, kde přivítáme celek Opatova. Na podzim jsme ho dokázali porazit 1:2.

Hrstce fanoušků, která se na nás přijela podívat, děkujeme za přízeň.