Ohlédnutí za podzimem 2016

19.12.2016

Do sezóny 2016/2017 jsme vstoupili jako obhájci pátého místa z minulého ročníku. Vybudovanou pozici mezi týmy bychom si rádi přinejmenším udrželi a teď se nacházíme v polovině cesty za tímto. S příchodem zimy nastala v okresních fotbalových vodách okurková sezóna, jejíž rozvleklost si pojďme trochu oživit alespoň stručnou rekapitulací uplynulých třinácti kol.

Pravou nohou jsme v srpnu do bojů o body vstoupili, když si s naší hrou nedokázaly poradit Linhartice. Gólovým poměrem třech ku jedné se skončilo otevírací utkání. Hosty jsme předčili jak herně, tak i vynalézavostí. Svědci tohoto zápasu si totiž jistě vybaví gól z půlky v podání Patrika Bureše ihned po rozehře ve středovém kruhu. Týden nato přišla o něco těžší prověrka, když jsme navštívili nedaleký sbor v Opatově. Zápas to byl velmi vyrovnaný a také poměrně tvrdý, soudě dle nezanedbatelných poranění několika našich mužů. Kompenzací za vzniklé šrámy nám ovšem byla těsná výhra 1:2. Poslední prázdninový víkend nám bohužel další trojku na účet neposlal, protože jsme narazili na takticky dobře připravený celek Křenova. Ten příliš fotbalové krásy na obdiv nerozdal, spíše držel pozice na vlastní polovině, zato rychlé kontry po naších nepozornostech měl smrtící. Až se z toho Tomáši Jirečkovi udělalo nevolno. Dramatický zápas skončil výhrou domácích 4:2.

Začátek září jsme zářivý neměli, jelikož jsme si připsali druhou porážku v řadě - tentokrát na půdě Jevíčka. Soupeř si vydobyl dvougólové vedení, které se ukázalo být klíčovým. My se v závěru ještě zmohli na kontaktní branku, ale na víc už nezbyl čas. Za týden bylo veseleji a jistě se dovtípíte proč. Po předchozím půstu přišla opět výhra, když jsme doma gólově předčili (2:1) rezervu Moravské Třebové. Životní zápas tehdy odehrál Ing. arch. Jirásko. Následně jsme si všichni vzájemně zabrnkali na nervy v Rohozné. Pěkně rozjetému janovskému válci zkraje hry se zčistajasna začal zadírat motor, takže závěrečný hvizd za stavu 2:4 přišel ruku v ruce s naším unisono oddechnutím. Domácí totiž kousali a my dokázali spálit takové šance, že velké vápno lehlo popelem. Následovala dělba bodů s Morašicemi za výsledek 1:1, která byla doprovázena vlnami silných emocí, jež kořenily ve sporných situacích týkajících se obou gólů.

Říjen jsme načali sympatickým domácím obratem z 0:2 na 3:2 proti Sebranicím. I když se nám příliš nedařilo sršet fotbalovou elegancí, zápas jsme do konce vítězně dotáhli správnou bojovností. Vedlejším projevem tohoto nasazení bohužel bylo zranění Patrika Háněla, když ho při čelní srážce v souboji o míč vypnul jeden z protihráčů. Patrik tak přišel o zbytek podzimu a jeho "comeback" očekáváme s první tréninkovou jednotkou zimní přípravy. Tři góly jsme vsítili rovněž v 9. kole při návštěvě Bystrého. Škoda jen, že jsme tři i obdrželi. Na tenhle bod z venku si ale určitě nemůžeme stěžovat, protože jsme to ve finále byli my, kdo musel dotahovat. Dvoubrankové odpoledne si prožil Honza Boháček, kterého naše vedení zlanařilo do týmu v létě. Jeho vazby na Janov jsou dostatečně pevné na to, aby dres Rohozné mohl převléknout za ten náš. Až 15. říjen nám přinesl první nulu ve statistice obdržených gólů. To jsme totiž 2:0 přehráli Březovou nad Svitavou. Po nějaké době jsme si v klubovně opět mohli přiťuknout na víceméně klidnou výhru. Týden nato nás čekal kus poctivého řemesla proti béčku Dolního Újezdu na jeho hřišti. V danou chvíli se střetl první s druhým, což dávalo zápasu ten správný říz. Výsledek 3:2 se narodil už v prvním poločase a nehnul s ním ani náš tlak v dějství druhém. S poslední říjnovou sobotou jsme uzavřeli kapitolu domácích zápasů pro tento podzim, přičemž jsme se s publikem rozloučili příjemnou výhrou 4:2 nad Jaroměřicemi.

V listopadu nás čekala tečka v Hradci nad Svitavou v podobě 13. kola, která se nám žel bohu nevyvedla podle plánu. Dva slepené góly v prvním poločase nás odsoudily k návratu domů bez jediného bodu. Herní převaha nás nespasila, chybělo více střel na bránu.

Původně jsme se měli zúčastnit ještě jedné jarní předehrávky, ale z plánu nakonec kvůli cavykům matky přírody sešlo. Letošní tabulka je zatím neobyčejně vyrovnaná - mezi druhým a osmým mužstvem je rozdíl pouhopouhých čtyř bodů. Ještě před zápasem v Újezdě jsme byli druzí, na dosah prvnímu místu, ale stačily dvě porážky v posledních třech víkendech k tomu, abychom se propadli na příčku sedmou. Jaro bude jistě napínavé.


Patrik Bureš

I v téhle sezóně je možné po (většinou domácích) zápasech projevit svůj svobodný názor na věc v anketě pod článkem. Systém vyhodnocení je stejný jako na jaře, tedy ještě propracovanější než ten prezidentský volební v USA. Nejužitečnějším hráčem podzimu se podle jestřábích očí diváků na stráni stává -

Z hlasování vykrystalizovala i optimální (domácí) sestava.

Do Excelu jsem si dovolil hodit ještě něco málo k našim gólům:

Z toho vyplývá, že na naše zápasy není dobré chodit pozdě, odcházet z nich předčasně a pro pivo nebo klobásu je nejlepší zajít ještě před přestávkou.


Není bez zajímavosti, že jsme stihli nasbírat 28 žlutých karet, což nám dělá průměr 2,15 kartónku na zápas. Kolik z nich bylo za kecy, to jsem nepočítal a zpětně to zjistit nejde. Snad by se to ale dalo nějak odtušit z většího úbytku pracího prášku v některých domácnostech.