Opatovec 2:0 Janov

31.10.2015

brankář: Beránek

obrana: Pirkl, Šváb, Johan, Zvěřina
záloha: Wejda V. (46' Háněl), Radimecký (88' Pešina F.), Benko (57' Wejda M.), Novotný (82' Jirásek)
útok: Bureš, Knap (80' Kubíček)
také připraven: Hájek M.

Herakleitos z Efesu řekl: "Dvakrát nevstoupíš do téže řeky."
Před rokem jsme v Opatovci ušmudlaně prohráli 1:0, a tak jsme tady dneska rozhodně nechtěli podlehnout znovu. Jenže utkání na horké půdě čerstvého lídra soutěže přineslo podobný scénář.

Neučesaný úvod utkání byl jakousi předzvěstí průběhu celého zbytku hry, ani jeden z týmů příliš fotbalové krásy neukázal. Šlo spíše o územní boj mezi vápny a vítězem se stal ten, kdo dokázal chytnout ojedinělou šanci za pačesy a v zakončení nezaváhal.

Tu šanci rozhodující domácí proměnili už v desáté minutě. Vzadu jsme tehdy propadli, Lukáš Šváb pod dojmem ofsidu nezachytil náběh opatoveckého útočníka. Ondra Beránek se sice snažil protihráči vyběhnutím zmenšit střelecký úhel, ale on zachoval chladnou hlavu, provedl kličku do strany a zakončil akci do prázdné brány. 1:0.

Situace se měla tak, jak se měla, a my byli nuceni hledat odpověď. První vlaštovku jsme vyslali ve 12. minutě. Láďa Knap s Patrikem Burešem vytvořili pozici pro Filipa Novotného, který však svou střelu z voleje zpoza vápna nedokázal vtěsnat mezi tři tyče. Stejnou šablonu, tedy přihrávku proti noze a střelu z první, jsme zkoušeli aplikovat i o čtyři minuty později. Jenže osud přízemního pokusu Lukáše Zvěřiny byl podobný jako toho předchozího od Filipa. Vzápětí se uvolnil a vystřelil i Patrik Bureš, ale jím vyslaný balón skončil v bezpečí gólmanových rukavic.

Ve 23. minutě se o slovo opět přihlásili domácí. Jejich akce začala u půlicí čáry, kde si opatovecký středopolař poradil s přesilou dvou našich a vyslal do úniku jednoho ze svých kolegů. Oheň na střeše naštěstí správným zásahem uhasil Lukáš Šváb.

Dostali jsme se do fáze, kdy jsme zřetelně měli více ze hry, ale vznikající akce nepřinášely žádný efekt. Další střela z první, tentokrát z kopačky Vlasty Wejdy, se sice dala klasifikovat jako nebezpečná, ovšem vážně ohrozila jen rohový praporek. Špatně seřízenou mušku měl následně i jeden z domácích, když odpověděl střelou přímo do větví břízy za areálem.

S koncem první půle jsme byli, pojďme si to říct, bezzubí. Však taky Opatovečtí bránili vcelku disciplinovaně a bez výraznějších klopýtnutí. Jen ve 37. minutě Filip Novotný aktivním přístupem vybojoval u lajny míč, jenže následný centr se mu zdaleka nevydařil. Tohle byla veliká škoda, protože ve vápně jsme měli zastoupení v nadějných pozicích bez osobní péče soupeřových obránců. V následujících minutách už z naší strany přicházelo jenom vzájemné osočování a to byla voda na domácí mlýn.

Pět minut před přestávkou se blýsknul Ondra Beránek. Jak je dlouhý, tak v pádu povedeně vytáhl volný přímý kop do autu, a přispěl tím k tomu, že jsme před druhým poločasem stále mohli živit naději na body.

Druhá půle začala naší velkou šancí, s vidinou dalšího sezónního zářezu se na bránu řítil Patrik Bureš. Bohužel, než se rozhodl akci zakončit, zasáhl navrátivší se obránce. Z gólovky nám tak zbyly jen oči pro pláč. Na nepříznivý vývoj utkání se hrající trenér Honza Benko rozhodl zareagovat zásadním způsobem - změnou rozestavení. Od 52. minuty jsme začali hrát na tři útočníky. Takhle změna nám na nějaký čas celkem prospěla, jako bychom se začali k něčemu nadechovat. Čerství hráči, kteří se dostali na hřiště po přestávce, dali naší hře novou tvář. Patrik Háněl i Míra Wejda se důrazně tlačili vpřed, ale jejich snahu nejednou zhatila píšťalka sudího, přičemž o několika verdiktech by se dalo diskutovat.

V 73. minutě opět zahrozili domácí. Po sérii dobrých přihrávek se dostali až do šance. Ta naštěstí ztroskotala na připraveném Ondrovi. O čtyři minuty později se menší rozruch konal pro změnu na druhé straně hřiště. Svižnou střelou prověřil bdělost brankáře Míra Wejda. Následně se v nadějné pozici ocitl Láďa Knap. Uvnitř vápna ale prováhal správný okamžik k zakončení a opatovecká obrana stihla zasáhnout. Dobrá šance vyšuměla do ztracena...

Deset minut před koncem zápasu přišlo rozluštění tajenky. Na závěr moderní akce o několika rychlých přihrávkách z pravé strany se míč dostal k malému vápnu, kde byl nachystaný útočník, jenž už z bezprostřední blízkosti neměl problém dostat míč na místo učení. Ondra musel podruhé vytahovat balón ze sítě a situace už teď byla více než komplikovaná, spíše neřešitelná.

Zázrak se nekonal a celek Opatovce si vítězství pohlídal. Jakkoliv si někteří z nás můžou stěžovat na sporné verdikty rozhodčího, pravdou je, že bez regulérního ohrožení branky soupeře zkrátka a dobře vyhrát nejde.

Co se dá dělat, příští sobotu nás čeká podzimní derniéra v Borové, respektive Telecím, kde by bylo optimální si trochu spravit chuť.

Přítomným fanouškům, kteří vážili cestu na venkovní zápas, děkujeme za přízeň.

PS: Před zápasem si Lukáš Zvěřina lehce postesknul, že jsem se o něm v minulém článku nezmínil. Napravuji svoje zaváhání a přidávám jeho osobní statistiky z dnešního utkání.

doručené přihrávky: 19
nedoručené přihrávky: 10
střely: 3,5
střely na bránu: 0
vyhrané hlavičky: 8
prohrané hlavičky: 1
celkový dojem: spíše pozitivní